LPIS – pomocník při investování do zemědělské půdy

Kolik stojí dnes metr čtvereční zemědělské půdy? Má smysl pozemky prodat a pokud ano tak komu? Kdo na daných pozemcích hospodaří a co tam vlastně pěstuje? Odpovědi na tyto a další otázky můžeme najít v LPISu. LPIS (čti “elpis”) je geografický informační systém, který sdružuje informace o využití zemědělské půdy.

LPIS (Land Parcel Identification System) vznikl již v roce 2004 na základě Zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. Hlavním účelem registru půdy je kontrola žádostí o dotace a to jak z národních tak evropských dotačních programů. I když má více využití zejména pro zemědělce, mě zajímalo využití pro vlastníky půdy, investory a spekulanty.

Základní přehled využití LPISu jsem připravil na základě absolvování kurzu u mého kolegy Ing. Martina Cakla, který se investování do půdy věnuje řadu let. Pokud by někoho zajímaly další detaily, doporučuji navštívit jeho kurz osobně: KURZ: Investice do orné půdy.

Prověření lokality

Nejlepším způsobem jak se naučit pracovat s aplikací typu LPIS je vyzkoušet si registr v praxi. Začneme tedy tím, že přejdeme na stránky portálu www.eagri.cz , jehož je registr součástí. Přímý odkaz najdete zde:

http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/

Po načtení dané stránky si na mapě pomocí šipek, zoomování (+ a -) a myši najděte lokalitu, která vás zajímá. Uvidíte následující obrazovku...

LPIS základní obrazovka

Levá strana - vidíte přehled mapových vrstev, které si můžete do mapy zobrazit. Pro nás bude zajímavé zejména promítnutí katastrálních map

Střed - ortofotomapa (letecký pohled), která zobrazuje tzv. půdní bloky (zkratka “PB”)

Pravá strana - slouží ke hledání a k výpisu informací o konkrétní parcele, půdních blocích

Půdní blok

Nyní je důležité si uvědomit, že LPIS sleduje uživatele zemědělské půdy (tedy hospodařící zemědělce) a ne vlastníky. K tomuto účelu je veden Katastr nemovitostí. LPIS ovšem umí tyto 2 databáze propojit a toho také využijeme.

Základní sledovanou jednotkou registru je půdní blok “PB” nebo díl půdního bloku “DPB”. Půdní blok si můžete představit jako lán pole ohraničený v terénu cestou, jednou kulturou, lesem, potokem apod. Je to jakýsi funkční celek. Tento celek většinou obhospodařuje jeden zemědělský subjekt z důvodu ekonomické a ekologické efektivity.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jeden půdní blok může být na jednom pozemku, ale také na 20 různých pozemcích a ne vždy se hranice tohoto půdního bloku budou shodovat s hranicemi pozemků. Naopak v případě velkého pozemku v katastru nemovitostí mohou být na pozemku 2 různé díly půdního bloku. Vše bude zřejmé z dalších obrázků.

Na obrázku vidíte, že při najetí na určitý půdní blok se zobrazí základní informace o velikosti půdního bloku, identifikační číslo a také jméno společnosti, která má půdní blok registrovaný. Po dvojitém kliknutí na půdní blok v mapě se vybarví celý blok červeně a vpravo dole se v okně zobrazí informace detailnější viz následující obrázek.

LPIS foto 2 půdní blok

Prověření konkrétního pozemku

Druhým příkladem je vyhledání informací o konkrétním pozemku. Předpokládejme, že jste našli pozemek k investici (nebo jej vlastníte) a chcete si zjistit detailní informace, které jsou u něj evidovány.

Vpravo nahoře najdete formulář, ve kterém můžete vyhledávat podle LV (čísla listu vlastnictví) nebo také přímo podle konkrétní parcely viz obrázek.

LPIS Hledání parcel

Jako příklad jsem si vybral Martinovu parcelu v k.ú. Hudlice, číslo parcelní 523. Poté co jsem opsal kontrolní kód CAPTCHA a dal vyhledat, našla mi aplikace 2 výsledky. Obě parcely jsou vypsané ve spodní části tabulky a ukazují, že v tomto katastru jsou 2 parcely se stejným číslem. Jedna je pozemková a je na mnou hledaném LV a druhá je stavební parcela a patří jinému vlastníkovi. U té správné parcely kliknu na ikonu lupy pro zobrazení pozemku na mapě.

POZOR dohledané údaje si ověřte i přes Katastr nemovitostí, abyste nezaměnili parcely.

LPIS konkrétní parcela z KN

Na obrázku vidíte, že pozemková parcela 523, která je ohraničena růžovou barvou, je jen součástí půdního bloku v LPISu, který je ohraničen zelenou barvou. (Pokud nevidíte katastrální mapu, vyberte vlevo na liště “Katastr” a zvolte typ katastrální mapy, kterou chcete na plochu přidat.) Při kliknutí na půdní blok v mapě se vpravo dole opět zobrazí detailní informace - zjistím tedy kdo čerpá dotace, kdo na pozemku hospodaří a také tzv. překryv tj. kolik % nebo m2 pozemkové parcely je pronajato.

Překryv je důležitý ukazatel při odhadu investiční hodnoty pozemků. Čím větší část pozemku je pronajata, tím lépe.

Co vše lze z LPISu zjistit

Od Martina jsem se snažil také zjistit, jaké další informace a statistiky získává z LPISu. Zde je soupis dohledatelných informací a také jejich využití:

-          procento výměry pozemků, které  je hospodářsky využito / leží ladem,

-          skutečné kultury na jednotlivých pozemcích (údaje z KN nemusí odpovídat skutečnosti)

-          zemědělské subjekty, které hospodaří na jednotlivých pozemcích

-          v jakém režimu zemědělec hospodaří konvenční / bio (jiné výše dotací, lepší vyjednávací pozice při sjednávání pachtu)

-          dohledání všech zemědělců hospodařících v lokalitě (vyhledání potenciálního kupce, nebo jiného subjektu k propachtování půdy)

-          dohledání pozemku v PZE (zjednodušené evidenci)

-          dohledání pozemků v LFA tj. nepříznivá oblast (kde se uplatňují zvýšené dotace na plochu)

 

Rozdíl mezi LPISem a Ortofotomapou

Jedním z možných rizik při rozhodování o investici do půdy je neznalost skutečného stavu půdy. Dle Martina je běžné, že data v Katastru nemovitostí (tedy bavíme-li se o využití určitého pozemku) mohou být odlišné od stavu v LPISu. Ani spoléhání na letecké snímky zde nepomůže, protože ty se aktualizují 1x za několik měsíců/let.

V těchto případech je jednoznačně spolehlivější informace v LPISu, která právě z důvodu čerpání dotací má aktuálnější a pravdivé údaje. Tedy pokud např. na katastru nemovitostí vidíte způsob využití “trvalý travní porost”, letecké snímky tuto informaci potvrzují, ale na LPISu najdete využití “orná půda”, věřte LPISu.

Příklad z praxe, který mi Martin ukázal, vidíte na následujících obrázcích. První fotografie je letecký snímek z katastru a druhý je fotografie pozemku pořízená přímo na místě.

KN - pozemek letecká mapa

Fotografie pozemku

Sdílejte článek na sociálních sítích
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Comments are closed.

Menu
ADOL
Přihlášení