Dražit nemůže každý

Dražit nemůže už z logiky věci každý. Asi vás napadne, že dovolit dlužníkovi účastnit se dražby svého vlastního domu, by nedávalo úplně smysl… Víte ale o tom, že skupina lidí, která se nesmí dražby účastnit, je mnohem větší? O tom kdo nebude připuštěn do dražby, se dočtete v Zákoně o dražbách a také v Občanském soudním řádu (dále jen OSŘ).

Kdo nesmí na dražbu

Exekutorské dražby

Exekutorské/soudní dražby, které se řídí OSŘ, se nesmí jako dražitel účastnit soudce/exekutor, zaměstnanci úřadů a soudů, povinný (ten jehož majetek se prodává), manžel povinného a osoby, u kterých to stanoví zvláštní předpis (různé zákony mohou v určitých případech zakázat např. veřejným osobám nabývání majetku).

Dalším kdo se nesmí účastnit dražby jako dražitel je osoba, která zmařila předchozí kolo dražby. O tom co je zmaření dražby jsem psal v článku Jak drahé je zmařit dražbu.

Povinný se samozřejmě může dražby účastnit, ale jen jako host. Občas se tak stává. V případě fyzické dražby jsem to zažil osobně. Dlužník chtěl znát co nejdříve osobu, která nemovitost získá a finanční výsledek (výtěžek) dražby. Z toho totiž může povinný dovodit, zda mu z prodeje nemovitosti “něco” zbude. U elektronické dražby ani nezjistíte zda přihlíží dlužník. Takovou dražbu může sledovat kdokoliv u počítače on-line a bez registrace.

Dražby dle Zákona o dražbách

Zákon o dražbách č. 26/2000 Sb., který upravuje dobrovolné a nedobrovolné dražby říká, že dražby se nesmí účastnit:

  • osoby na jejichž majetek byl vyhlášen konkurs
  • osoby, kterým byl zamítnut insolvenční návrh z důvodu, že jejich majetek nepostačuje k pokrytí nákladů na insolvenční řízení
  • osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže
  • ten kdo nesložil dražební jistotu
  • ten kdo zmařil předchozí dražbu u téhož dražebníka a stejného předmětu dražby
  • zaměstnanci Živnostenského úřadu a případně Ministerstva pro místní rozvoj, jsou-li kontrolou dražby pověřeni
  • dražebník, nikdo z jeho statutárního orgánu, zaměstnanci, licitátor, správce konkursní podstaty, likvidátor, nucený správce ani dočasný správce (v těchto případech ani osoby blízké)

U výše uvedených osob dle zákona platí, že nikdo nesmí dražit za ně.

Protože mne zajímalo, jak dnes nový Občanský zákoník definuje “osobu blízkou”, uvádím zde i informaci z §22 OZ (Hlava II) ...

§22

(1) Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

(2) Stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti.

Jak dražebník ověří identitu

Na každou dražbu je nutné se registrovat viz. článek Registrace na elektronickou dražbu. Každý dražitel tak musí uvést a prokázat své jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození. Na fyzické dražbě se předkládá občanský průkaz a na registrační formulář pro elektronické dražby se musí podpis ověřit. Z těchto údajů tak dražebník může ověří identitu.

Přesto ale může dojít k chybě nebo k přehlédnutí. Osobně si myslím, že odhalit manžela, který není zapsán v občanském průkazu a ponechal si po sňatku původní jméno, je pro dražebníky těžko odhalitelné.

Co když někdo proklouzne

Když dražba skončí, tak např. exekutor vydá tzv. Usnesení o příklepu. Pak začíná běžet 14 denní lhůta pro podání odvolání. Pokud by tedy někdo zjistil, že dražbu “vyhrál” ten, kdo neměl být připuštěn kde dražbě, má možnost vznést námitku.

Kdo se může odvolat proti příklepu:

  • oprávněný (kdo přihlásil pohledávku)
  • povinný (dlužník, jehož majetek se prodával v dražbě)
  • vydražitel (vítěz dražby)
  • ti, kterým dle §336c OSŘ měla být doručena dražební vyhláška, ale nebyla, a oni se díky tomu nemohli dražby zúčastnit (oprávněný, povinný, manžel povinného, těm co mají předkupní právo, zástavní právo, výhradu zpětné koupě, finanční úřad, obecní úřad, katastrální úřad apod.)
  • dražitelé, kteří se dražby zúčastnili a mají dojem, že byli kráceni na svých právech…

Pokud by se tedy dodatečně zjistilo, že dražbu vyhrála osoba, která neměla právo dražit, došlo by ke zrušení dražby a muselo by být vyhlášeno nové dražební jednání.

Sdílejte článek na sociálních sítích
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Comments are closed.

Menu
ADOL
Přihlášení