Jak se chovat při elektronické dražbě

K dnešnímu dni je v České republice více jak 90% pořádaných dražeb elektronických. Nespornou výhodou takové dražby je možnost jí celou absolvovat z pohodlí domova. Není nutné nikam cestovat, dražit můžete i v restauraci u kávy, ale je to také vykoupeno jedním rizikem. A to tím, že uděláte chybu, která vás může stát stovky tisíc korun. Na co si tedy dát pozor?

Registrace

V jednom z předchozích článků jsem psal o tom Jak se registrovat na dražbu. Budeme tedy předpokládat, že jste registrováni na dražebním portálu, přihlásili jste se do dražby, dodali všechny potřebné dokumenty a složili dražební jistotu. Systém vám hlásí, že “jste připuštěni ke dražbě”.

Začátek a konec dražby

U elektronické dražby není tak důležitý její začátek, jako konec. To podstatné, se vždy odehrává těsně před koncem vyměřené doby. Konec dražby se navíc může oddálit i o několik hodin.

Poznámka: U fyzické dražby je z technického pohledu pro dražebníka (licitátora), snadné určit kdo je vítěz. Všichni sedí v místnosti, licitátor má všechny před očima, 3x se zeptá, zda už opravdu nikdo nemá zájem “přihodit” (učinit vyšší nabídku) a pokud ne, udělí příklep nejvyšší nabídce.

Zákonodárci u elektronických dražeb vzali v potaz různé technické podmínky a možné komplikace. Ne každý má stejně rychlé připojení k internetu, stejně rychlý počítač, může vzniknou výpadek “na trase” nebo na straně pořadatele dražby. Aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny účastníky, je elektronická dražba odlišná svými příhozy, které posouvají konec dražby vždy o 5 minut.

Příklad: Je-li elektronická dražba vyhlášena od 10:00 do 12:00 a poslední příhoz účastníka byl podán v 11:45, tak dražba končí ve 12:00. Pokud ale někdo dá vyšší nabídku v 11:58, konec dražby se posouvá do 12:03. Co víc, u dražeb se čas počítá na vteřiny! Takže je běžné, že v 11:58:37 někdo učiní příhoz a dražba se tak automaticky posune do 12:03:37. V případě “boje” o nemovitost se může dražba protáhnout i o několik hodin.

Počítač, tablet, mobil

Během let, které se dražbám věnuji, jsem dražil snad na všech možných zařízeních a místech. Dražil jsem na tabletu v kavárně v Drážďanech, na mobilu za jízdy v autě na dálnici, v malé zaplivané hospůdce v malém městě kde měli wifi, ale nebyl dobrý signál 🙂  Vím tedy, že není ani tak důležité na čem dražíte, jako na připojení k internetu. Konektivita je totiž zásadní pro účast v dražbě, zejména v jejím závěru.

Osobně každému doporučuji dražit na počítači a to v klidu ve své kanceláři nebo doma. Nenechte se ničím a nikým vyrušovat, chyba by mohla být fatální, ale k tomu se dostanu…

Uvědomte si, že v průběhu dražby jste připojeni na určitou internetovou stránku, kde musíte být přihlášeni. Pokud chcete mít neustálý přehled o tom, jaká je aktuální cena, musíte často používat klávesu “F5” tzv. aktualizaci stránky. Případně má dražební portál nějaké tlačítko, kterým můžete stránku tzv. “aktualizovat”, aby se objevily i příhozy ostatních účastníků. A když chcete učinit vlastní nabídku, opět je podmínkou připojení na server. Takže jakýkoliv krátkodobý výpadek nebo odpojení od dražebního portálu, vás může připravit o možnost zasáhnout do “bitvy”.

Průběh dražby

Elektronická dražba tedy probíhá tak, že se přihlásíte na dražebním portálu svými přihlašovacími údaji a tzv. “vstoupíte” do dražební místnosti, která je v tomto případě jen virtuální. Po začátku dražby můžete činit podání (příhozy). Minimální příhoz říká, o kolik nejméně musíte přihodit, ale horní hranice není stanovena.

V systému často vidíte i počet účastníků, kteří se přihlásili. Jen nevidíte jejich jména. Ta jsou nahrazena většinou zástupným kódem (např. účastník 9x67ac), aby nebylo možné dražbu ovlivňovat. Někdy jejich počet nezjistíte, dokud neučiní svoji nabídku. Do té doby mohou sledovat skrytě průběh dražby a nemusí vůbec po celou dobu přihodit.

Licitátor (zde většinou počítač) vyzve účastníky k podání nabídek a pak můžete začít dražit. Přihodit můžete většinou několika způsoby:

  1. tlačítkem typu “přihodit o nejnižší podání např. 5.000, - Kč”(DOPORUČUJI)
  2. napsáním částky o kolik navyšujete cenu
  3. napsáním částky jakou celkovou cenu nabízíte

Jak jsem již psal, pokud nikdo nenabídne vyšší částku než předchozí účastník, dražba končí. V průběhu té poslední pětiminutovky vás ještě systém, stejně jako na fyzické dražbě, upozorní na blížící se “udělení příklepu”. Jedná se o upozornění, že nebude-li nikým nabídnuta vyšší částka, dojde k udělení příklepu a to … poprvé, podruhé a konec...

Statisícové chyby

Nyní se dostávám vlastně k tomu nejdůležitějšímu v celém článku. Proč apeluji na to, abyste měli u dražby klid, dobré připojení a soustředili se? V logice přihazování (body a-c viz. výše) totiž mohou vzniknout ty největší škody.

Každý dražební portál může mít jiný systém příhozů. Někde se píše částka, o kterou přihazujete (např. 5.000 Kč) a jinde zase celková částka, kterou za nemovitost nabízíte (např. 650.000,- Kč). A teď si představte, že to z nepozornosti otočíte a napíšete do kolonky “příhoz o” částku 650.000,- Kč. Že je to legrace a že to je jasné chyba, která musí jít vzít zpět? Omyl. Exekutoři ve většině případů tuto chybu neuznají! Musíte zaplatit nabídnutou cenu.

Bohužel jsem tyto případy viděl v praxi, kdy jsem sám dražil. Jednou jsme se “prali” s dalšími účastníky o byt za Prahou. Jeho reálná cena byla kolem 1 mil. Kč. Dražba začala na “divně” nekulaté částce cca 537.550 (byly to ⅔ odhadní ceny) a přihazovalo se po 5.000 Kč. Když byla cena 587.550, rozhodl se jeden účastník, že částku zakulatí. Bohužel si neuvědomil, že musí do dané políčka napsat částku 12.450,- Kč, ale napsal tam 600.000,- Kč. V ten moment se objevilo na obrazovce: “Účastník s číslem 353233 nabídl částku 1.187.550,- Kč. Rozumíte mi? Místo “o kolik” napsal “kolik nabízí” a to byla chyba.

Dražba v tu chvíli skončila, již nikdo nepřehodil, protože cena byla nesmyslná. Po dražbě je možné vznést námitku, kterou také účastník podal. Nicméně uvedl, že se jednalo o chybu systému, že to on vůbec neudělal. Bohužel dražebník účastníkovi napsal, že v systému se chyba nestala a je povinen zaplatit toto nejvyšší podání. V tu chvíli bych radil okamžitě se telefonicky spojit s dražebníkem a situaci řešit. Samozřejmě přiznat, že došlo k omylu...

Zmaření dražby

Kdo se dražbám věnuje tak ví, že ke zmaření dražby dojde v případě, kdy výherce nedoplatí nejvyšší podání. Tedy že ve stanovené lhůtě, která je obvykle 30-60 dní, nedoplatí částku, kterou za nemovitost nabídl. V tomto případě přijde “výherce” často o stovky tisíc korun. 

Nejenom, že nedostane zpět dražební jistotu, kterou složil před dražbou, ale zákon říká, že je povinen doplatit i náklady na pořádání nové dražby. Co víc! Pokud v dalším kole bude nemovitost vydražena za méně peněz než v tom předchozím zmařeném kole, musí doplatit i rozdíl mezi těmito cenami.

Pokud tedy již uděláte chybu a nemovitost koupíte omylem draze nebo nebudete mít peníze k doplacení, velmi dobře zvažte zda dražbu zmaříte. Tento první nápad, který dostane téměř každý, může vyjít velice draho. Vždy se raději poraďte s odborníkem na dražby nebo s právníkem. Jak z takové šlamastiky ven, tomu se budu věnovat někdy příště.

Konec dražby

Pokud jste nevyhráli, peníze z dražební jistoty vám přijdou během pár dní na účet. Pokud jste vyhráli, obdržíte buď týž den nebo den následující tzv. Usnesení o příklepu.

Tak to pojďte zkusit! Nemovitostí v dražbách a aukcích dnes máme v systému přes 2.200 !!!

Sdílejte článek na sociálních sítích
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Comments are closed.

Menu
ADOL
Přihlášení