Je možné vystěhovat nájemníka na základě notářského zápisu s přímou vykonatelností u pronájmu?
Jak funguje dědické řízení, podle čeho se určují oprávnění dědicové a kdo rozhodne o správné hodnotě majetku?
"FuckUpy" se mohou objevit i v průběhu dědického řízení - například když dojde k úmrtí jedné strany během koupě nemovitosti.
Co když notář zapomene zahrnout nějakou nemovitost do dědictví? Jak v takovém případě postupovat?
Dědické řízení je často vnímáno jako obsáhlý a nejasný proces, plný právních formalit a nečekaných situací.
Abychom vám přiblížili, jak tento proces funguje, na co se připravit a co od něj očekávat, poslechněte si rozhovor s Mgr. Tomášem Ostrožlíkem, notářem z Ústí nad Labem.
Celý rozhovor si můžete jako vždy poslechnout i jako podcast...
Dědické řízení je často vnímáno
jako obsáhlý a nejasný proces, přestože se s ním většina z nás setká alespoň jednou v životě. Rozhovor s notářem Mgr. Tomášem Ostrožlíkem přináší informace o tom, jak tento proces probíhá, jak se oceňuje majetek a jaké spory mohou mezi dědici vzniknout. Jeho role začíná okamžikem, kdy soud pověří projednání pozůstalosti. Tento úkol začíná shromážděním informací o osobních a majetkových poměrech zemřelého, přičemž klíčovým prvkem je určení všech potenciálních dědiců.
Jedním z hlavních témat rozhovoru bylo, jak se zjišťuje a oceňuje majetek. U nemovitostí je postup relativně přímočarý – notář si vyžádá výpis z katastru nemovitostí, zatímco u movitých věcí a bankovních účtů se informace získávají od dědiců a bank. Pokud dědicové nejsou schopni ocenit majetek sami, může notář nechat vypracovat znalecký posudek. Ocenění majetku je často zdrojem sporů, zvláště když dědicové mají různé názory na jeho hodnotu.
Notář Ostrožlík také rozebíral, jak se řeší tyto spory mezi dědici. Mohou zahrnovat jak hodnotu majetku, tak i otázku, kdo je skutečným dědicem. Pokud mezi dědici vznikne spor, notář odkáže strany k podání žaloby u soudu, který spor vyřeší. Až po vyřešení těchto sporů se notář může vrátit k projednání pozůstalosti.
Dalším zajímavým bodem rozhovoru
bylo vydědění a jeho právní důsledky. Rodiče mohou vydědit své potomky, pokud k tomu mají zákonný důvod, například pokud potomek neprojevoval o rodiče zájem. Tento důvod je však často předmětem právních sporů, protože je subjektivní a může být napadnut dědicem, který se cítí být neoprávněně vyděděn.
Dostali jsme se i na otázku, zda je možné vystěhovat nájemníka na základě notářského zápisu s přímou vykonatelností u pronájmu.
Průměrná délka dědického řízení je zhruba půl roku. Pokud všichni dědicové spolupracují a poskytují potřebné dokumenty včas, může být řízení ukončeno i do tří měsíců. Naopak komplikace, jako jsou spory mezi dědici nebo obtíže s oceněním majetku, mohou proces opravdu výrazně prodloužit.
Obsah rozhovoru:
Mgr. Tomáš Ostrožlík, notář z Ústí nad Labem
Role notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení
Jak začíná pozůstalostní řízení po úmrtí člověka
Úmrtní list, vypravitel pohřbu a předběžné šetření
Zjišťování dědiců, centrální evidence obyvatel a matrika
Dědické třídy, manžel, děti, rodiče, sourozenci a další příbuzní
Osoba žijící ve společné domácnosti a možnost dědění
Kdy může milenka, milenec nebo spolubydlící dědit
Zjišťování majetku zůstavitele, bankovní účty a nemovitosti
Ocenění nemovitosti v dědickém řízení
Znalecký posudek vs. ocenění realitním makléřem
Spory mezi dědici a kdy notář odkazuje účastníky na soud
Závěť, neopomenutelní dědicové a povinný díl
Notářská závěť vs. vlastnoruční závěť vs. závěť na počítači
Centrální evidence závětí a riziko ztracené závěti
Vydědění potomka a nejčastější důvody v praxi
Dodatečné projednání pozůstalosti u zapomenutých nemovitostí
Úmrtí prodávajícího během prodeje nemovitosti
Souhlas notáře se zcizením nemovitosti v průběhu dědického řízení
Notářský zápis s přímou vykonatelností u nájemních smluv
FAQ k rozhovoru:
1. Jaká je role notáře v dědickém řízení?
Notář vystupuje jako soudní komisař pověřený soudem. Po úmrtí člověka mu soud předá spis s úmrtním listem a notář následně zjišťuje dědice, majetek, dluhy a vede celé pozůstalostní řízení až k vydání rozhodnutí.
2. Kdo je vypravitel pohřbu a proč je pro notáře důležitý?
Vypravitel pohřbu je první osoba, kterou notář obvykle kontaktuje. Právě od ní získává základní informace o rodině, dědicích, majetku, závěti a osobních poměrech zemřelého. Neznamená to ale automaticky, že vypravitel pohřbu je dědicem.
3. Jak notář zjišťuje, kdo jsou dědicové?
Notář vychází z informací od vypravitele pohřbu, z centrální evidence obyvatel a z matriky. Zjišťuje manžela nebo manželku, děti, případně další příbuzné podle dědických tříd. Pokud existuje závěť, posuzuje se také dědění podle ní.
4. Může dědit i člověk, který nebyl manželem nebo příbuzným?
Ano, za určitých okolností může dědit osoba žijící se zemřelým ve společné domácnosti. Musí být splněny zákonné podmínky, například společná domácnost po určitou dobu a vzájemná odkázanost. V praxi to může být partner, milenec, milenka nebo i jiná blízká osoba.
5. Jak se v dědictví oceňuje nemovitost?
O ocenění se obvykle starají dědicové. Může jít o znalecký posudek, ale často postačí i ocenění od realitního makléře nebo jiné relevantní určení obvyklé ceny. Pokud se dědicové na hodnotě neshodnou, může vzniknout spor, který komplikuje celé řízení.
6. Má závěť vždy přednost před zákonem?
Závěť má zásadní význam, ale neznamená, že lze úplně obejít neopomenutelné dědice. Pokud zůstavitel odkáže vše jednomu dítěti a druhé opomene, závěť může být platná, ale opomenutý potomek může mít právo na povinný díl.
7. Jaký je rozdíl mezi notářskou a vlastnoruční závětí?
Notářská závěť má nejvyšší míru právní jistoty, protože jde o veřejnou listinu a je zapsána v evidenci. Vlastnoruční závěť může být také platná, ale musí být celá napsaná a podepsaná vlastní rukou. Závěť napsaná na počítači musí být podepsaná za přítomnosti dvou svědků, jinak může být neplatná.
8. Co je dodatečné projednání pozůstalosti?
Jde o situaci, kdy se po skončení dědického řízení objeví další majetek, například zapomenutá nemovitost nebo podíl. Pak se musí pozůstalost znovu otevřít a tento majetek dodatečně projednat. U starších případů to může být složité, protože původní dědicové už mohou být také po smrti.
9. Co se stane, když prodávající zemře během prodeje nemovitosti?
Záleží na fázi obchodu. Pokud už byl návrh na vklad podán na katastr před úmrtím, převod může proběhnout. Pokud se úmrtí stane dříve, může být potřeba řešit závazek v rámci dědického řízení. Pokud jsou dědicové ve shodě, notář může v průběhu řízení dát souhlas ke zcizení nemovitosti.
10. Pomůže notářský zápis s přímou vykonatelností u problémového nájemníka?
Ano, ale jen v omezeném rozsahu. Podle rozhovoru dává smysl hlavně u nájemní smlouvy na dobu určitou, kdy lze řešit vyklizení po skončení nájemního vztahu. Nepomůže automaticky v situaci, kdy nájemník přestane platit během trvání nájmu na dobu neurčitou.