Hrozí české ekonomice další krize? Víte co je makroobezřetnostní politika a proč ČNB upravuje úrokové sazby na mezibankovním trhu a dochází ke zpřísňování hypoték? Tyto a další zajímavé informace jsem se dozvěděl ze zprávy ČNB, ze které jsem navíc vybral pár zajímavých čísel a grafů, které by se vám mohly hodit. Na závěr jsem si dovolil malou spekulaci nad možným budoucím vývojem realitního a hypotečního trhu.

Tento týden se mi do rukou dostala Zpráva o finanční stabilitě 2017/2018 (celá ke stažení zde), kterou pravidelně vydává Česká národní banka.  Nejsem sice makroekonom, ale jsem si jistý, že mnoho čtenářů našeho blogu nebude mít chuť přelouskat 170ti stránkový elaborát. Proto jsem se rozhodl vybrat důležité pasáže, které mi přišly zajímavé vzhledem k tomu, že jsme všichni hodně provázáni s realitním trhem.

Makroobezřetnostní politika

K formálnímu zavedení makroobezřetnostní politiky došlo po globální krizi v roce 2013. Tato politika má přispívat k celkové finanční stabilitě a má minimalizovat systémová rizika. Dokonce v rámci EU se řeší a diskutují různé nástroje, které mají k této stabilitě přispívat. Jejím „vykonavatelem“ je v České republice Česká národní banka, která má péči o finanční stabilitu danou již na základě zákona č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nástroje makroobezřetnostní politiky ČNB

Zejména se jedná o nástroje jakými jsou kapitálové rezervy, které ČNB předepisuje úvěrovým institucím a to zejména systémově důležitým bankám.  ČNB se v posledních letech věnuje také trhu nemovitostí a na něj navázaném trhu s hypotečními úvěry. Právě zde využívá zejména doporučení pro bankovní domy a také tlačí na změnu legislativy.