Jak je to s vrácením dražební jistoty? Proč po dražbě někdo dostane peníze zpět hned, jiný musí čekat a někomu nepřijdou vůbec? Jde o téma, na které se mě v poslední době ptalo hodně lidí. Podívejme se na problematiku komplexně.

Možná někteří postřehli, že se snažím v posledních článcích pečlivěji rozdělovat různé typy dražeb/aukcí. Obecně platí pro všechny stejná logika - cílem je zpeněžit nějaký nemovitý majetek. V některých věcech se ale od sebe dražby dle zákona o dražbách, exekutorské dražby a dražby finančních úřadů liší. Někdy jsou to drobnosti, ale pokud je rozdíl podstatný, snažím se právě na tyto rozdíly upozornit.

Dražební jistota

Dražební jistota je vyžadována u většiny dnes pořádaných dražeb a aukcí. Jde o částku, která má sloužit k pokrytí nákladů na pořádání dražby. Její výše je různá a odvíjí se od ceny dražené nemovitosti. Obvykle je stanovena v rozmezí 50-300.000,- Kč. Více jsem také psal v článku Jak je drahé zmařit dražbu.

Lhůty vrácení dražební jistoty

Bohužel zákony většinou deklarují lhůtu na vrácení dražební jistoty velmi vágně. Navíc nikde není stanovena žádná sankce nebo postih pro dražebníky, když tuto lhůtu neúměrně prodlužují. Zdá se, že důvodů může být hned několik. Někdy jde o špatně nastavené procesy nebo má na to dražebník "málo lidí". Často mohou být ale motivem i úroky, které dražebníkovi nabíhají po dobu, co leží peníze na účtech.