Investovat do nemovitostí v dražbách je zajímavé zejména kvůli možné finanční úspoře. Vyvolávací ceny začínají i na 30% odhadní ceny. Co se ale stane, když nakonec nebudete mít peníze na zaplacení? „Zmaření dražby“ označuje situaci, kdy vydražitel nedoplatí nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě. Na kolik taková „legrace“ vyjde se dnes zaměřím.

Začněme ale od začátku... Nejprve je nutné najít vhodnou nemovitost/dražbu, přihlásit se do ní a složit dražební jistotu. Ten kdo splní tyto kroky se stává „dražitelem“. Pokud v dražbě nabídne nejvyšší cenu, je mu tzv. „udělen příklep“ a to ve výši označované jako „nejvyšší podání“.

Dražební jistota

Podmínkou účasti téměř každé aukce nebo dražby je složení tzv. dražební jistoty. Jde o částku určenou na pokrytí nákladů spojených s konáním dražby (dražební místnost, propagace atd.), případně dražby opakované. Výši určuje dražebník (pořadatel) a např. u exekučních dražeb je její výše stanovena dle Občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) §336e na maximálně tři čtvrtiny nejnižšího podání.

Běžnou praxí je dnes dražební jistota v hodnotách od 50 tis. Kč až do 300 tis. Kč. U nemovitostí v hodnotě nad 3 mil. Kč však může jít o částku mnohem vyšší. U exekutorských dražeb se náklady odečítají z ceny dosažené vydražením. V případě výhry tedy postačí doplatit rozdíl mezi složenou dražební jistotou a nejvyšším podáním.