GDPR – jaká data a proč můžete sbírat – 2. část
Článek vysvětluje, jaká osobní data lze podle GDPR sbírat bez souhlasu a kdy je nutný souhlas, s důrazem na zákonné a oprávněné zájmy.
GDPR začne platit za 7 týdnů! Než začnete jakákoliv nová data sbírat nebo z paniky mazat již sesbírané emaily a trhat vizitky na stole, ještě chvíli počkejte. Nejdříve si řekneme jaká data a za jakých podmínek sbírat můžete a také, jaký je rozdíl mezi zpracováním a spravováním osobních dat.
V prvním díle této malé minisérie, jsem psal o tom co GDPR je, co jsou osobní data a k čemu je dobrý bezpečnostní audit (GDPR startuje za 8. týdnů - část 1.). Už na něm děláte? Dnešní článek na tuto analýzu volně navazuje.
Vždy NEmusíte mít souhlas
Nadpis je možná dvojsmyslný a aby nebyl zavádějící, hned jej vysvětlím. Mířím k tomu, že existuje více důvodů, proč některá osobní data o uživatelích/zákaznících chceme sbírat. Minimálně pokud mám s někým jednat o obchodu, musím si přeci někam poznamenat jeho telefon a jméno, email, případně adresu. A pokud mu vystavím fakturu, když si ode mne něco koupí, tak jí přece hned neroztrhám, když mě dle GDPR požádá o “výmaz” svých dat.
Tip: Zkuste donést na Finanční úřad ke kontrole faktury a smlouvy bez jmen a adres, budou hodně rádi 🙂 Prosím nedělat, byl to pouhý žert….
Jak je tedy vidět, některá data zpracovávat musíme a některá jen chceme! Takových důvodů pro sběr dat je tedy více a uvádím zde ty, které se mi podařilo sesbírat: