GDPR – co když data uniknou – 7. část
Článek rozebírá rizika úniku osobních údajů podle GDPR a zdůrazňuje význam interních opatření a povinnost hlášení incidentů do 72 hodin.
V sérii článků týkajících se GDPR se věnuji tomu jak se na platnost nařízení připravit, co jsou vlastně osobní údaje, jak data o klientech správně sbírat a jak osobní údaje chránit. Co když přes všechna přijatá bezpečnostní opatření dojde k tomu, že data uniknou? Vzhledem k tomu, že GDPR vstoupí v platnost za 2 týdny, je dnešní téma určitě užitečné.
Nejdříve si musíme položit otázku, zda skutečně byla přijata dostatečná opatření na zabezpečení dat!? Nechce se mi věřit, že čtenáři tohoto blogu jsou všichni v zájmu hledáčku “nepřátelských” hackerů, kteří by toužili po datech klientů, která mají ve svých počítačích. To se týká spíše velkých nadnárodních nebo státních firem. Podívejme se ale na to, co hrozí malým a středním firmám nebo živnostníkům v běžném pracovním životě.
Problém hledejte uvnitř
Říká se, že největším bezpečnostním rizikem co se ochrany dat týče, jsou zaměstnanci a obecně lidé z blízkého okolí firmy/podnikatele. Pokud podnikáte v realitách, finančním či ekonomickém poradenství a dalších řekněme volných nebo neregulovaných profesích, možná mi potvrdíte, že “data často létají vzduchem” na každém kroku.
Je celkem běžné, že spolupracující osoby nemají mezi sebou uzavřené obchodní dohody nebo NDA (dohoda o mlčenlivosti), běžně si předávají kontakty na klienty, sdělují si celkem detailní informace o finanční a rodinné situaci klientů atd. V zájmu klienta (a je to většinou tak), se kvůli rychlosti posílají dokumenty do bank po kolegovi z firmy, emailem, přes Whatsapp a další chatovací služby, data se sdílí v Cloudu aby byla rychle přístupná všem pro případ potřeby atd.